Jan Kalandra

Archiv

Spojovat věty do souvětí je v češtině i v angličtině naprosto přirozené, v jednoduchých větách nikdo nemluví. Ke spojování vět do souvětí slouží spojky. Zatímco někdy si spojky a jejich užití v češtině a angličtině celkem odpovídají, některá souvětí mají zvláštní pravidla tvoření, která je potřeba se naučit.

Předložky jako slovní druh známe z češtiny jako výrazy umisťované před podstatná jména, zájmena nebo číslovky a vyjadřující různé významy. Dále se v češtině rozlišují předložky vlastní (jsou jen a pouze předložkami) a nevlastní (tentýž výraz může být i jiným slovním druhem, nejčastěji příslovcem). V angličtině jsou předložky svým významem ještě důležitější než v češtině, protože angličtina na rozdíl od češtiny nemá pády a významy jednotlivých českých pádů se vyjadřují právě předložkami. Kromě toho existuje řada… Číst celé

Frázová slovesa jsou spojení sloves a tzv. krátkých příslovcí (up, on, back, off, away, out, down, forward atd.). Používají se především v mluveném neformálním projevu a dodávají řeči přirozenost, idiomatičnost (čili to s nimi prostě líp zní). Řadě z nich se ale nevyhne žádný student angličtiny.

Podstatná jména jsou (stejně jako v čestině) výrazy označující konkrétní předměty, osoby a věci, ale i přírodní jevy a abstraktní pojmy. V angličtině na rozdíl od češtiny neexistují pády (takže významy českých pádů se vyjadřují většinou předložkami – viz studijní text Prepositions). Rozlišujeme u nich rod, číslo a na rozdíl od češtiny navíc ještě počitatelnost.

Ve studijním textu Basic questions jsme si udělali seznam základních anglických otázek s tázacími zájmeny a slíbili jsme si, že se k otázkám ještě podrobněji vrátíme. Umět klást otázky je samozřejmě jedna ze základních jazykových dovedností, a zatímco začátečník většinou spíš odpovídá na otázky, které mu položí někdo jiný, pokročilejší studenti angličtiny by se měli umět zeptat na vše, co potřebují, a měli by vědět, co tou kterou otázkou vyjadřují. V tomto studijním textu tedy… Číst celé

Dnešní studijní text nebude dlouhý, rozkazovací způsob totiž v angličtině není složitý a měli by ho zvládat i začátečníci.

Tento studijní text přináší přehled tvoření a použití tvarů přítomných časů (slovesa be a have/have got, přítomný čas prostý a průběhový). Poslední kapitola pak poskytuje návod pro překlad těchto tvarů z češtiny.

Tento studijní text popisuje používání příslovcí. Než se začnete příslovci zabývat, je dobré si nejdřív prostudovat studijní text Adjectives, protože příslovce s přídavnými jmény úzce souvisejí. Na rozdíl od přídavných jmen se ale příslovce vážou na slovesa a odpovídají na otázku How? (jak?). Příslovce stojí většinou na konci věty, ale některá najdeme i uprostřed a je možné je umístit i na začátek věty. Většinu příslovcí si můžeme odvodit od přídavných jmen, některá ale… Číst celé

Jak jsme zmínili v úvodním článku ke slovesům, angličtina má daleko složitější systém časů než čeština. Zvlášť výrazně se to projevuje v minulosti, kterou mohou kromě minulých časů popisovat ještě čas předpřítomný a předminulý a vše se ještě dále komplikuje, jestliže do hry vstoupí nepřímá řeč. Pojďme si v tom všem tedy udělat pořádek.

Velkým problémem, než v cizím jazyce začnete rozumět a rozmluvíte se, bývá to, že neznáte dostatek sloves, případně i jejich tvarů. Zatímco například na zmínku o zvířatech, která se anglicky učí pojmenovat už děti na prvním stupni základní školy, narazíte v hovoru jen velmi výjimečně, základní slovesa se v něm budou neustále opakovat, a pokud se je naučíte, začnete okamžitě rozumět mnohem lépe. V následujících přehledech tak najdete seznamy základních anglických sloves… Číst celé