Často se nám v cizím jazyce stane, že bychom potřebovali o něčem mluvit (chceme se třeba pochlubit novou žehličkou na vlasy, kterou jsme dostali k Vánocům), ale zjistíme, že nevíme, jak se to anglicky řekne. Pokud na to zároveň nemůžeme ukázat a výraz ani nemůžeme snadno vyhledat ve slovníku, nastupuje na scénu dovednost vysvětlování slovíček.

Obsah

• 0. Otázky
• 1. Categorization (Zařazení do skupiny)
• 2. Things (věci)
  • a) physical description (What does it look like?)
    • 1) shape – tvar
    • 2) colour – barva
    • 3) material – materiál
  • b) usage
• 3. People/jobs
• 4. Animals
• 5. Adjectives/verbs
• Závěr

0. Otázky

Jak se můžeme na neznámé slovíčko zeptat? K dispozici jsou dvě základní otázky:

• What do you call…                – Jak se řekne…?
• What’s the English for…?    – Jak se anglicky řekne…?

 Dejte pozor na doslovné překlady – kdybychom chtěli českou otázku přeložit doslova, dostali bychom něco jako How is say…? Žádná taková otázka ale v angličtině neexistuje!

 Stejně si při srovnání obou jazyků neodpovídají i další podobné otázky, které s vysvětlováním slovíček nesouvisejí:

• Co se tam píše / Co je tam napsané? – What does it say?
• Jak se to píše? – How do you spell it?
• Jak se dělá… (třeba nějaké jídlo?) – How do you make…?

Pokud máme štěstí a člověk, se kterým se bavíme, náhodou umí i česky (nebo ovládá jiný jazyk, který ovládáme i my), do otázky prostě vložíme českou (německou, ruskou, španělskou…) podobu hledaného slovíčka:

• What do you call žehlička na vlasy?
• What’s the English for žehlička na vlasy?

V opačném případě musíme přikročit k jeho vysvětlení.

1. Categorization (Zařazení do skupiny)

Hned na úvod můžeme (zvlášť pokud předpokládáme, že popis bude složitější) určit, do jaké kategorie dané slovíčko patří. Pro každou z těchto kategorií pak budeme pro vysvětlování používat trochu jinou skupinu slovíček a frází.

Pochopitelně se může stát, že nebudeme znát anglické slovíčko nejen pro podstatné jméno, ale i pro jiné slovní druhy. My se pro jednoduchost omezíme na tři základní:

• It’s a noun. – Je to podstatné jméno.
• It’s a verb. – Je to sloveso.
• It’s an adjective. – Je to přídavné jméno

Podstatná jména pak můžeme rozdělit ještě do dalších podskupin:

• It’s a thing. – Je to věc.
• It’s an animal. – Je to zvíře.
• It’s a person/job. – Je to člověk/povolání.
• It’s a notion. – Je to abstraktní výraz/pojem.

V návodu budeme pokračovat podle toho, co nás asi potká nejčastěji, tedy od podstatných jmen označujících věci.

2. Things (věci)

Věc můžeme popsat tak, jak vypadá, z čeho je vyrobená nebo taky podle toho, co se s ní dělá.

a) physical description – obecný popis (What does it look like?)

1) shape – tvar

Základní tvary můžeme popsat takto:

• kulatý – round
• hranatý – square/rectangular/triangular (doslova čtvercový/obdélníkový/trojúhelníkový)
• oválný – oval
• špičatý – pointed

Kromě toho se nám jistě budou hodit další dvojice přídavných jmen:

Kromě těchto dvojic se mohou hodit ještě další jednotlivá přídavná jména:

• hollow – dutý
• flat – plochý
• firm – pevný
• elongate – podlouhlý

Pokud budeme chtít říct, že je popisovaná věc ve tvaru něčeho, můžeme k tomu využít složená přídavná jména:

• star-shaped – ve tvaru hvězdy, hvězdicovitý
• heart-shaped – ve tvaru srdce, srdcovitý
• diamond-shaped – ve tvaru kosočtverce, kosočtvercový

A při popisu tvaru věci určitě využijeme i některá podstatná jména označující části věcí:

• part – část
• side – strana
• tip – špička
• edge – hrana
• handle – rukojeť, držadlo
• lid – víko, poklice

Nebo můžeme tvar věci k něčemu přirovnat:

• It looks like a bottle. – Vypadá to jako láhev.

2) colour – barva

Samozřejmě můžeme uvést typickou barvu dané věci:

• It’s usually/typically pink. – Bývá to růžové.

A můžeme přitom použít i doplňující výrazy pro typ dané barvy:

• dark brown – tmavě hnědá
• light/pale blue – světle modrá

3) material – materiál

Věc může být vyrobená z různých materiálů, což opět může být užitečné zmínit.

Větu o materiálu začneme It’s made of…

• paper – papír
• wood – dřevo
• metal – kov
• glass – sklo
• fabric/textile – látka
• plastic – umělá hmota, plast
• rubber – guma
• leather – kůže
• fur – kožešina
• porcelain/china – porcelán
• stone – kámen
• wax – vosk
• cardboard – lepenka
• concrete – beton

 Jak vidíte, výraz pro beton nápadně připomíná české slovíčko „konkrétní“. Patří ale do skupiny tzv. false friends, tedy slovíček, která mají stejný jazykový původ (běžně třeba latinu), ale v každém jazyce znamenají něco jiného. Ačkoli tedy anglický výraz concrete někdy ve významu „konkrétní“ použít můžeme (rozdíl abstract – concrete), mnohem častěji bude znamenat právě „beton“ a české „konkrétní“ vyjádříme výrazy particular (rozdíl general – particular), specific (specific needs – konkrétní potřeby) či definite (a definite answer – konkrétní odpověď).

K některým skupinám materiálů je dobré znát ještě jejich podskupiny:

• metal – kov
  • steel – ocel
  • iron – železo
  • gold – zlato
  • silver – stříbro
  • bronze – bronz
  • brass – mosaz
  • copper – měď
  • tin – plech
  • aluminium – hliník

• textile/fabric – látka
  • wool – vlna
  • cotton – bavlna
  • silk – hedvábí

 Pozor na předložku po made:

• This bridge is made of concrete (= It’s a concrete bridge.) – Tento most je betonový. (Popisujeme, z jakého materiálu je věc vyrobena = materiál zůstává stejný, jen se z něj věc vytvaruje.)

x

• Concrete is made from cement, sand, small stones, and water. – Beton se vyrábí z cementu, písku, kamínků a vody. (Popisujeme výrobní postup, jakým z určitých surovin získáme nový materiál.)

Při popisu věci tedy budeme používat výhradně spojení made of.

K některým materiálům můžeme vytvořit samostatná přídavná jména, jejichž pomocí lze daný předmět popsat:

• a desk made of wood = a wooden desk
• a ring made of gold = a golden ring
• a scarf made of wool = a woolen scarf

U dalších materiálů můžeme podstatné jméno použít jako přídavné bez změny tvaru:

• a necklace made of silver = a silver necklace
• a jacket made of leather = a leather jacket

b) usage – použití

Poslední možností, jak hledanou věc posluchači přiblížit, je její použití. Zde se používají věty s obecným podmětem you (odpovídajícímu často českému zvratnému trpnému rodu):

• You use it for cooking. – Používá se to k/při vaření.
• You use it to open the door. – Používá se to k otevření dveří.

Jak vidíme, pro předmět používání můžeme zvolit buď předložku for, po které následuje sloveso (jako po jakékoli jiné předložce) v ingovém tvaru, nebo infinitiv s to. Význam je zcela stejný. Často si ale jednodušeji poradíme úplně bez slovesa use:

• You (can) chop wood with it. – Seká se s tím dřevo.
• You clean your teeth with it. – Čistí se s tím zuby.

Pro popis věcí jsme si tedy uvedli řadu způsobů a slovíček, která při něm můžeme využít. Je jasné, že funkční popis je nemusí využít všechny. Ať už se bude jednat o soutěž v popisování a hádání slovíček ve škole, nebo o reálnou komunikační situaci, vždy je žádoucí sdělit význam co nejstručněji a nejjasněji. Jestliže tedy budeme potřebovat vysvětlit slovíčko „lžíce“, nebudeme se samozřejmě zdržovat úplným popisem, který by podle uvedených pravidel zněl třeba takto:

• It’s an elongate thing which has 2 parts, a handle and a bottom part. It’s of metal, and you use it for eating soup.

Místo toho bohatě stačí říct:

• You eat soup with it.

A ještě jedna poznámka. Uváděli jsme si otázky, jak se na hledané slovíčko zeptat. Popis do nich můžeme zakomponovat buď tak, že otázku ukončíme a začneme popis:

• What do you call this thing? It’s made of metal, and you eat soup with it.

Nebo popis zahrneme přímo do otázky:

• What do you call the thing you eat soup with?

V tom případě (který bude zároveň představovat nejefektivnější způsob vysvětlení slovíčka) jsme do otázky zabudovali vztažnou větu (you eat soup with), u které jsme vypustili spojku which/that (což¨si, jak víme, můžeme dovolit, pokud má vztažná věta svůj podmět – zde you) a předložku with jsme dali až nakonec, protože si to vyžadují jak pravidla tvoření vztažných vět, tak koneckonců i otázek. Kdo by se u tohoto vysvětlení úplně nechytal, může si všechno připomenout ve studijním textu Conjunctions.

3. People/jobs

Princip je samozřejmě podobný jako u popisování věcí. Můžeme použít vedlejší větu vztažnou (It’s a person who works…) a můžeme pokračovat v otázce, nebo popis vydělit do samostatné věty:

• What’s the English for the person who repairs water in your flat?

 Mluvíme o jedné osobě, takže nesmíme zapomenout přidávat -s na konec slovesa, protože popisujeme běžnou práci jednoho člověka, tedy jasně používáme přítomný čas prostý ve 3. osobě čísla jednotného:

• He usually wears…

Při vysvětlování označení člověka nebo jeho zaměstnání nejspíš narazíme i na zajímavý problém spojený s rodem podstatného jména. Příklad výše (He usually wears…) bychom totiž mohli použít jen tehdy, když by se dané povolání nebo označení člověka týkalo jen mužů. V případě, že ho můžou provozovat i ženy (což už je dnes téměř vždy), musíme použít jiné zájmeno, a to buď:

• He or she wears…

nebo

• They wear…

Jakkoli může být druhá možnost matoucí (they je přece množné číslo!), takhle se běžně postupuje, jestliže neznáme pohlaví dotyčného – množné číslo zde jen prostě zastupuje všechny rody podstatného jména „člověk“. V češtině bychom tedy zůstali v jednotném čísle a řekli bychom „(Obvykle) Nosí…“

4. Animals

I u popisu zvířat budeme postupovat obdobně jako u věcí. Často zde přitom využijeme několik zajímavých slovíček pro části zvířecího těla:

• wing – křídlo
• tail – ocas
• beak – zobák
• pouch – kapsa (u klokana)
• trunk – chobot
• claw – dráp
• fin – ploutev
• scales – šupiny
• fur – srst
• sting – žihadlo
• mane – hříva
• shell – ulita, krunýř
• antennae – tykadla

5. Adjectives/verbs

Při vysvětlování přídavných jmen nebo sloves přijde vhod srovnání s jinými výrazy:

• It’s the opposite of deep. – Je to opak „hlubokého“.
• It’s the same as impolite. – Je to totéž co „nezdvořilý“.
• It’s similar to believe. – Je to podobné jako „věřit“.

6. Závěr

Vysvětlivky slovíček můžou být užitečnou dovedností, když se potřebujeme domluvit, ale můžou taky představovat zábavný způsob rozšiřování slovní zásoby. Kdykoli se totiž pokusíme nějakou věc popsat, můžeme snadno narazit na slovíčko, které bychom k popisu potřebovali, ale neznáme ho. Můžeme ho tedy vyhledat a přidat si ho do osobního slovníčku.

V případě žehličky na vlasy, na kterou jsme se ptali v úvodu, by tedy celá otázka s vysvětlením slovíčka podle návodu (jde o věc, takže budeme postupovat podle kapitoly 1) mohla vypadat třeba takhle:

• What do you call the thing which you use to make your hair straight? It’s round on the outside, flat on the inside, it’s made of iron and plastic and it gets very hot when you’re using it.

Pokud bychom přitom neznali slovíčka „zvenku, na vnější straně – on the outside“, „vevnitř, na vnitřní straně – on the inside“ nebo „plochý – flat“, vyhledali a zapsali bychom si je. Stejně tak potom samotnou žehličku na vlasy – hair straightener.

V neposlední řadě je dobré vysvětlivkám slovíček rozumět proto, že na jejich principu jsou založené tzv, výkladové slovníky. Ty najdete i na internetu a slouží jako užitečná pomůcka, jak si ověřit, že slovíčko, které jsme si vyhledali v česko-anglickém slovníku, je opravdu to správné, které chceme použít. Z vysvětlivky se toho o daném výrazu logicky dozvíme víc než z pouhého překladu, navíc bývají hesla ve výkladovém slovníku doplněné příkladovými větami, z nichž přesně vyčteme, kam se daný výraz hodí a kam ne. Pro účely psaných slovníkových hesel se vysvětlivky trochu zhušťují – ukažme si to na příkladu hesla spoon, o které jsme se vlastně pokoušeli v kapitole o popisování věcí:

• an object consisting of a round, hollow part and a handle, used for mixing, serving, and eating food (zdroj)

Vidíme, že místo vztažné věty (that consists of) je použité jen přítomné příčestí slovesa (consisting) a podobně místo it is used for jen příčestí trpné used for. Jinak ale v podstatě jde o vysvětlivku, jakou jsme výše zvládli i my a jakou teď už umíme vytvořit prakticky pro jakékoli anglické slovíčko.