V tomto studijním textu si vysvětlíme, jak se dá v angličtině vyjádřit český budoucí čas. Hned na začátku je potřeba říct, že v angličtině vlastně žádný budoucí čas jako takový neexistuje, jen několik různých způsobů vyjádření budoucnosti. Proto se také tento text jmenuje prostě The Future, nikoli Future Tense.

Chcete-li v angličtině vyjádřit něco, co česky řeknete v budoucím čase ( pozor, budoucí čas nejsou jen tvary typu „budu psát“, „budou opravovat“, ale také „pojedu“, „koupí“ atd.), je vhodné postupovat takto:

1. Zvážíte, zda to, co chcete vyjádřit, neodpovídá bodu 1), 2) nebo 3) níže uvedené osnovy.
   • Pokud ano, použijete tvar uvedený v bodě 1), 2) nebo 3)
   • Pokud ne, použijete tvar podle bodu 4) osnovy.
2. Zaradujete se, že jste se vyjádřili gramaticky správně 🙂

Pokročilí studenti při rozhodování zváží ještě možnost vyjádřit se pomocí tvarů uvedených v bodu 7, které ale v běžné komunikaci nejsou tolik používané a jsou skutečně určeny až studentům úrovně B2 a vyšší.

Obsah kapitoly

• 1) Rozvrhy, jízdní řády: přítomný čas prostý
• 2) Plánovaná a domluvená budoucnost: přítomný čas průběhový
  • a) Tvary
  • b) Použití
• 3) Vlastní úmysl: vazba be + going to + infinitiv
  • a) Tvary
    • Gonna, wanna
  • b) Použití vazby be + going to + infinitiv
• 4) Ostatní budoucnost: will + infinitiv
  • a) Tvary
    • Sloveso shall
  • b) Použití budoucnosti s will
• 5) Budoucnost ve vedlejších větách
• 6) Závěr
• 7) Pro pokročilé: další způsoby vyjádření budoucnosti
  • Vazby be bound to, be about to
  • Budoucí čas průběhový (Future continuous)
    • Tvoření
    • Příklady
  • Předbudoucí čas prostý (Future perfect simple)
    • Tvoření
    • Použití
  • Předbudoucí čas průběhový (Future perfect continuous)
    • Tvoření
    • Použití

1) Rozvrhy, jízdní řády: přítomný čas prostý

Vyjádření budoucnosti pomocí přítomného času prostého je vlastně budoucnost jen tak napůl. Přítomný čas prostý v budoucím významu totiž používáme u jízdních řádů, harmonogramů apod., tedy něčeho, co platí běžně, každý den, a tedy i v budoucnoosti:

• The train leaves at 3:49. – Vlak odjíždí ve 3:49. (= jde o každodenně platné tvrzení, ale v případě dneška také o vyjádření budoucího děje)
• The school year ends on 30th June. – Školní rok končí 30. června.
• The documentary about mice starts at 9 p. – Dokument o myších začíná ve 21:00.

Jak vidíte z uvedených překladů, i v češtině se v těchto větách používá obyčejný přítomný čas.

2) Plánovaná a domluvená budoucnost: přítomný čas průběhový

Chcete-li vyjádřit budoucnost domluvenou a naplánovanou (tj. např. události zapsané v diáři), použijete pro ni tvar přítomného času průběhového. Pro připomenutí – jeho tvary jsou:

a) Tvary:

b) Použití:

Jak jsme již řekli, tento způsob vyjádření budoucnosti použijeme, jestliže jsme si v budoucnosti něco naplánovali a s někým domluvili (a budeme to nejspíš mít napsané v diáři). Příklady:

• I’m meeting Matt tomorrow night. – Zítra večer mám sraz s Mattem.
• She’s going to the cinema with Sarah on Thursday at 5. – Ve čtvrtek v 5 jde se Sarou do kina.

Všimněte si, že v češtině tomuto způsobu vyjádření budoucnosti velmi často odpovídá obyčejný přítomný čas („mám“, „jde“). Svým způsobem se tedy tato budoucnost v češtině i angličtině vyjadřuje stejně.

3) Vlastní úmysl: vazba be + going to + infinitiv

Jestliže si něco sám plánuju, chystám se něco dělat, mám to v úmyslu, ale s nikým jsem si ještě nic nedomlouval, použiju typicky vazbu be + going to + infinitiv. Její tvary jsou snadné – jediné, co se v ní mění, je tvar slovesa be. Jako vždy lze také použít stažené tvary.

a) Tvary:

Jak vidíte, jsou možné dva druhy stažených tvarů – you aren’t i you’re not.

Gonna, wanna

Z filmů, seriálů nebo písniček asi znáte tvar gonna. Možná ale nevíte, že nejde o nic jiného než o zkráceninu going to. Jde o zkráceninu hovorovou, kterou tedy můžete použít jen v hovoru s přáteli nebo klidně i v dopisu či mailu kamarádovi. Zde uvedeme několik příkladů, více o jejím použití a o dalších podobných tvarech (wanna, gotta…) se dočtete ve studijním textu Informal English.

• I’m gonna sit here, have a beer and do nothing. – Posedím si tady, vypiju pivo a nebudu nic dělat.
• You gonna cry? – Tak ty budeš brečet?

b) Použití vazby be + going to + infinitiv:

• něco, co se chystám / hodlám / mám v úmyslu dělat (ale s nikým jsem to nedomlouval)
  • I’m going to spend my weekend at the cottage. – Na víkend se chystám na chatu.
  • Is he going to tell her? – Řekne jí to? (= Chystá se jí to říct)
• vazba be going to se používá také tehdy, když podle něčeho odhadujeme, co se v nejbližších chvílích stane – typické jsou např. věty o počasí, ale i předpovědi v dalších situacích:
  • Look at the sky – it’s going to rain! – Koukni nahoru, bude pršet! (= na obloze jsou nejspíš černá oblaka, možná se objevil i nějaký ten blesk nebo je déšť vidět v dálce)
  • She’s going to fail again – she hasn’t studied at all. – Zase to neudělá, vůbec se neučila. (= na základě své znalosti o absenci její přípravy odhaduji její výsledek u zkoušky)

4) Ostatní budoucnost: will + infinitiv

Tento způsob vyjádření budoucnosti se asi nejvíc blíží našim představám o budoucím čase a také se používá nejčastěji. Jeho tvoření je jednoduché:

a) Tvary:

Místo slovesa will (např. he will) se dá použít stažený tvar ’ll (např. he’ll). Čte se jako samotné písmeno „l“, tedy např. he will /hi:l/. Jak je vidět z tabulky, zápor se dá zkrátit na won’t a i zde je potřeba dát pozor na výslovnost a zejména rozlišovat won’t /wəʊnt/ a want /wɒnt/. Nesprávná výslovnost může posluchače mást a naopak vy můžete špatně rozumět, pokud nebudete mít tento rozdíl „naposlouchaný“!

Příklady:

• I’ll wash the dishes. – Umyju nádobí.
• I don’t think he’ll pass the exam. – Myslím si, že tu zkoušku neudělá.
• She won’t get cold if she wears a coat. – Když si vezme kabát, nebude jí zima.

Sloveso shall

Vlastníte-li ještě nějakou starší učebnici (z minulého století), nejspíš se v ní dočtete, že se v první osobě jednotného i množného čísla místo will používá pomocné sloveso shall. To už dnes neplatí a skutečně ve všech osobách se používá pomocné sloveso will. Slovesu shall dnes zůstaly tyto dva základní významy modálního slovesa:

• uvození nabídky v 1. osobě jednotného čísla („mám (za úkol)…?“):
  • Shall I write it down for you? – Mám vám to napsat?
• uvození návrhu v 1. osobě množného čísla („co třeba…?“, „ne…?“)
  • Shall we go skating tonight? – Nepůjdeme dneska bruslit?

O slovese shall se dočtete také ve studijních textech Modal Verbs a Functions.

b) Použití budoucnosti s will:

Kromě situace, kdy budoucnost s will používáme podle výše uvedeného návodu (a vlastně nám tedy „zbyde“ po vyloučení ostatních možností), se tento tvar používá zejména v následujících případech:

• okamžité rozhodnutí (pro to, že danou věc uděláme, jsme se rozhodli právě teď, typicky na základě nějaké aktuální informace či situace):
  • The train station? I’ll show you the way – I’m going there myself. – Na nádraží? Já vás tam zavedu, taky tam jdu. (= pro to, že cizince doprovodím, jsem se rozhodl právě teď, na základě jeho dotazu na cestu)
  • I’ll have a beer. – Dám si pivo. (= i objednávka v restauraci je vlastně situace, kdy se právě v daném okamžiku rozhodujeme o své budoucnosti – a často špatně:))
• vlastní názor (odhady budoucnosti se slovy I think, maybe):
  • I don’t think she’ll make it in time. – Myslím si, že to nestihne.
  • Maybe they’ll give us another clue. – Možná nám ještě napovědí.
• objektivní skutečnost (něco, co se prostě někdy stane):
  • They’ll open a new restaurant here soon. – Brzy tu otevřou novou restauraci.
  • Many animal species will go extinct in the next 50 years. – Během příštích 50 let vyhyne mnoho živočišných druhů

Sloveso will se dá také použít pro uvození zdvořilé žádosti:

• Will you help me with the dishes? – Pomůžeš mi s nádobím?

Stejně tak by se zde dala použít modální slovesa can nebo could:

• Can / Could you help me with the dishes?

5) Budoucnost ve vedlejších větách

U časových souvětí zasahujících do budoucnosti platí základní pravidlo:

V hlavní větě je budoucnost s will, ve vedlejší větě (za spojkou) je přítomný čas prostý

• I’ll tell you when I know. – Řeknu ti, až se to dozvím.
• We won’t get there before the sun sets. – Nedostaneme se tam dřív, než zapadne slunce.

Ve větách zasahujících do budoucnosti mají spojky when a if tyto významy:

• when – až (stane se to, jen nevíme kdy) = 100 %
• if – jestli, když (může se to stát, ale nemusí) = 50 %

K časovým a podmínkovým větám podrobněji ve studijním textu Conjunctions.

6) Závěr

Jak jsme si ukázali, dá se budoucnost vyjádřit třemi základními způsoby – přítomným průběhovým časem, vazbou be going to a tvarem s pomocným slovesem will. K rozlišení mezi nimi jsme si stanovili řadu pravidel a je dobře, budete-li tato pravidla znát a umět používat, ale právě proto, že nejde o tři samostatné časy, ale jen způsoby vyjádření budoucnosti, dají se tyto tři způsoby často navzájem zaměnit. Nedivte se tedy, když si někde přečtete nebo uslyšíte něco, co těmto pravidlům bude jakoby odporovat. Záměna jednoho způsobu vyjádření budoucnosti za jiný nebude nikdy velkou chybou!

7) Pro pokročilé: další způsoby vyjádření budoucnosti

Studenti na úrovni B2 a vyšší se setkají ještě s dalšími způsoby vyjádření budoucnosti, které jen stručně představíme zde.

Vazby be bound to, be about to

Vazba be about to se používá pro budoucnost, která nastane za okamžik:

• We both know where I’m about to. – Oba víme, kam vyrážím.

Vazbou be bound to vyjádříme, že se stane s nejvyšší pravděpodobností:

• You’re bound to feel nervous about your interview. – Určitě budeš před pohovorem nervózní.

Budoucí čas průběhový (Future continuous)

I budoucnost, podobně jako přítomnost a minulost, má svůj průběhový čas. Jeho hlavní užití je v podstatě stejné jako u obou jeho protějšků – chceme-li říct, co bude probíhat v nějakou určitou chvíli v budoucnosti.

Tvoření:

Příklady:

• I’ll be flying to the US this time tomorrow. – Zítra touhle dobou budu na cestě letadlem do USA.

Předbudoucí čas prostý (Future perfect simple)

Tvoření:

Použití:

Popisuje děj, který bude dokončen do nějakého určitého termínu v budoucnosti:

• You will be annihilated in the past as well as in the future. You will never have existed. – Budeš zlikvidován z minulosti i z budoucnosti. Tvoje existence bude navždy zapomenuta. (G. Orwell, 1984)
• The construction works will have been completed by October 30. – Stavba bude dokončena do 30. 10.

Všimněte si, že druhá příkladová věta je v trpném rodě, což je samozřejmě i u tohoto času možné.

Předbudoucí čas průběhový (Future perfect continuous)

Tvoření:

Použití:

Popisuje děj, který k určitému časovému okamžiku v budoucnosti bude už nějaký čas probíhat:

• By September, I’ll have been studying English for 10 years. – V září už to bude 10 let, co se učím anglicky.

 Jak je vidět z příkladových vět, s oběma předbudoucími časy se typicky pojí předložka by.