Tento studijní text přináší přehled tvoření a použití tvarů přítomných časů (slovesa be a have/have got, přítomný čas prostý a průběhový). Poslední kapitola pak poskytuje návod pro překlad těchto tvarů z češtiny.

Obsah kapitoly

• 1. Sloveso be v přítomnosti
  • a) tvary
  • b) použití
  • c) vazba there is/there are
  • d) sloveso be ve vazbách s přídavnými jmény a předložkami
  • e) sloveso be v dalších časech
• 2. Present continuous – přítomný průběhový čas
  • a) tvary
  • b) použití
  • c) časová určení
  • d) časté chyby
  • e) další průběhové časy
• 3. Present simple – přítomný prostý čas
  • a) tvary
  • b) použití
  • c) časová určení
  • d) slovesa have a have got
  • e) slovesa, která netvoří průběhové tvary
• 4. Podle čeho vybrat správný tvar?
  • a) obecný postup při překladu z češtiny
  • b) přítomný čas prostý x přítomný čas průběhový
  • c) pozor na jiné časy!
• Závěr

1. Sloveso be v přítomnosti

a) tvary

Sloveso be je jediné kompletně nepravidelné sloveso v angličtině. Jeho přítomné tvary jsou tyto:

Tvar is vyslovujeme jako /-ɪz/, ne /ɪs/. Tvary se v běžném hovoru zkracují na tzv. stažené tvary: I’m, you’re, he’s, she’s, it’s, we’re, you’re, they’re. Stažené tvary vidíme i v , kde se naopak ve formálním stylu (obchodní dopisy, reklamace apod.) používají tvary nestažené (I am not, you are not atd.). U všech osob kromě 1. j. č. jsou přitom často dvě možnosti stahování – you aren’t nebo you’re not, he isn’t nebo he’s not atd.

b) použití

Sloveso be používáme například:

• v základních větách o sobě (I’m 23; I’m from Brno; I’m not married – viz studijní text Introducing yourself)
• spolu s přídavnými jmény při vyjadřování lidských pocitů, stavů, vlastností (She’s reliable; I’m surprised; We’re lucky – viz studijní text Adjectives)
• v řadě vazeb (vazba there is/there are; She’s interested in art; We aren’t afraid of the dark – viz následující oddíl a studijní text Prepositions).

Základní otázky se slovesem be jsou:

• How are you? – Jak se máš?
• How old are you? – Kolik ti je?
• Where are you from? – Odkud jsi?
• What’s your job / phone number…? – Co děláte (za práci)? / Jaké máte číslo?…
• What’s your girlfriend like? (= What is she like?) – Jaká je tvoje přítelkyně?

Viz také studijní text Basic Questions.

c) vazba there is / there are

Na vazbu there is / there are narazíte při studiu angličtiny brzy, hned jak začnete sestavovat základní věty. Jakmile totiž budete chtít říct, že NĚKDE JE NĚCO, musíte použít právě vazbu there is / there are. Porovnejte:

 Kdy věty typu NĚKDE JE NĚCO používáme? Zejména při popisech všeho druhu, např.:

• popis domu
• popis města
• popis obrázku (viz studijní text Describing Pictures)
  

Více se o vazbě there is / there are dočtete ve studijním textu Word Order.

d) sloveso be ve vazbách s přídavnými jmény a předložkami

Sloveso be se samozřejmě nepoužívá jen ve větách, kde říkáme, že něco skutečně je nebo není. Jak jsme už zmínili, je základní součástí mnoha běžných vazeb. Když si ale tyto vazby přeložíme do češtiny, ne vždy se v nich sloveso be objeví, někdy se překládají úplně jinak („být unavený“ se například řekne be tired, ale be interested in do češtiny přeložíme jako „zajímat se o“ a často máme pro tyto vazby v češtině vazbu se slovesem „mít“: be right – mít pravdu). V každém případě ale sloveso be v těchto vazbách používáme ve tvarech, které už známe:

I’m tired. – Jsem unavený.

I’m interested in politics. – Zajímám se o politiku.

Are you tired? – Jste unavení?

What are you interested in? – O co se zajímáte vy?

We aren’t tired. – Nejsme unavení.

I’m not interested in politics. – O politiku se nezajímám.

Zkuste se nejdřív naučit ty vazby, kde český překlad odpovídá originálu, a pak postupně přidávat další. Problém u vazeb, které si neodpovídají, nastává zejména při překladu z češtiny do angličtiny – překladem českého „Mám hlad“ není věta I have hunger (i když všechny její součásti jsou správné anglické výrazy), ale I’m hungry. Základní pravidlo (nejen pro vazby se slovesem be) zní: Nepřekládejte slovo od slova, ale frázi od fráze a význam od významu. Všechny zde uvedené vazby si můžete procvičit v souboru na Quizletu, na který se dostanete ze studijního textu Basic verbs.

Základní vazby:

be happy – být šťastný

be tired – být unavený

be sad – být smutný

be ready – být připravený

be fine – být v pořádku, být v pohodě

Příklady obtížnějších vazeb:

be hungry – mít hlad

be thirsty – mít žízeň

be busy – mít moc práce, nemít čas

be glad / be pleased – mít radost, být rád:

• (I’m) pleased to meet you. – Rád vás poznávám.

be cold – být (komu) zima:

• I’m cold. – Je mi zima.

be hot – být (komu) teplo:

• I’m hot. – Je mi teplo.

be right – mít pravdu

be wrong – nemít pravdu, plést se, mýlit se

be lucky – mít štěstí

be unlucky – mít smůlu

be scared – mít strach

be depressed – mít depresi

be late – jít pozdě:

• Sorry I’m late. – Promiňte, že jdu pozdě.

be in / on time – jít včas / jít přesně na čas

be in a good/bad mood – mít dobrou/špatnou náladu

be on a diet – držet dietu

be good at – umět něco dobře, jít:

• I’m good at it – Jde mi to.

be happy with – být spokojený (s něčím)

be bored with – nudit se (u čeho), nebavit:

• I’m bored with the lesson – Ta hodina mě nebaví

be ready for – být připravený (k něčemu)

be afraid of – bát se (něčeho)

be interested in – zajímat se (o něco)

be keen on / be fond of – být zapálený (pro něco), milovat (něco):

• I’m keen on jazz. – Miluju jazz.

be mad about – být blázen (do něčeho)

be into – být blázen (do něčeho)

be tired of – být unavený (něčím)

Po vazbách s předložkami následuje buď podstatné jméno, nebo sloveso v ingovém tvaru, popřípadě vedlejší věta (v tom případě je vazba bez předložky). Otázka s těmito vazbami vždy končí danou předložkou. Zde jsou některé vzorové otázky a odpovědi:

• What are you interested in? – O co se zajímáš?
• I’m interested in tennis. / I’m interested in playing tennis. (ne …in play tennis.) – Zajímám se o tenis.
• What are they afraid of? – Čeho se (oni) bojí?
• They are afraid of unemployment. / They are afraid of being unemployed. / They are afraid that they will be unemployed. – Bojí se nezaměstnanosti. / Bojí se, že budou nezaměstnaní.

e) sloveso be v dalších časech

Zde uvedené tvary slovesa be jsou tvary přítomného prostého času (viz níže). V přítomném průběhovém čase se sloveso be nepoužívá, i když jeho ingový tvar existuje (being). V minulém prostém čase má sloveso be tvary was a were (viz studijní text Past and Perfect Tenses), budoucnost s will tvoří stejně jako všechna ostatní slovesa, takže např. „Byla jsem tam“ bude I was there a „Budu tam“ řekneme I’ll be there. V jiných časech se samozřejmě může použít i vazba there is/there are, např. „Na party bude asi 20 lidí“ – There will be about 20 people at the party nebo „Bylo nás pět“ – There were five of us.

2. Present continuous – přítomný průběhový čas

a) tvary

podmět           +          tvar slovesa be (= am / are / is)             +          ingový tvar slovesa

Tabulka užívání vypadá stejně jako výše uvedená tabulka pro sloveso be, ale za tvarem slovesa be se vždy objeví ještě ingový tvar. Stejně jako u slovesa be se v kladných a záporných větách v běžném hovoru a neformálních dopisech používají stažené tvary.

b) použití

Přítomný průběhový čas použijeme, když popisujeme, co právě v daném okamžiku probíhá. Používá se také při popisu obrázku, protože i děje na obrázku (nebo např. ve filmu) pro nás právě v tuto chvíli probíhají.

Časté otázky s přítomným průběhovým časem jsou:

• What are you doing? – Co (to) děláš?
• What’s going on? – Co se (to) děje?

Další možnosti použití:

• něco, co probíhá v současnosti (tj. nejen právě teď, ale v posledních dnech/týdnech):
  • What book are you reading these days? – Jakou knížku právě čteš? (= dotyčný nemusí mít knížku zrovna v ruce, ale má ji doma rozečtenou)
• něco, co je v současnosti jinak než obvykle:
  • I’m staying in Montreal for two weeks before I fly home. – Jsem teď dva týdny v Montrealu, než poletím zas domů.
• domluvená a naplánovaná budoucnost:
  • My cousin is meeting me at the airport. – Na letišti na mě bude čekat sestřenka.
• způsob sdělení, že nás něčí opakované chování otravuje:
  • You’re always complaining! – Ty si furt jenom stěžuješ!
• výtka někomu, že se chová jinak než obvykle:
  • You’re being stupid now. – Chováš se jako blbec. (= běžně je ale chytrý)

c) časová určení

S přítomným průběhovým časem můžeme někdy použít následující časová určení:

• now – teď
• right now – právě teď
• at the moment – v tuto chvíli
• currently – právě, v současnosti
• these days – teď, v těchto dnech

Tato časová určení stojí obvykle na konci věty.

d) časté chyby

Suverénně nejčastější chybou u přítomného času prostého je, že si řeknete „průběhový, to je ten s -ing“, a napíšete např. pro větu „(Ona) sedí“ She sitting. Bez tvaru slovesa be je celý tvar naprosto špatně! Uvedený příklad by tedy samozřejmě správně byl She is sitting nebo zkráceně She’s sitting.

e) další průběhové časy

Podle stejného principu jako přítomný čas průběhový se tvoří všechny ostatní průběhové časy (minulý, předpřítomný…). Ve všech se vyskytuje sloveso v ingovém tvaru a sloveso be se dává do tvaru toho kterého času – u minulého času průběhového se používají tvary was a were (+ např. sleeping), u předpřítomného have been a has been (+ např. cleaning) atd.

3. Present simple – přítomný prostý čas

a) tvary

Přítomný čas prostý má vlastní systém tvarů, který si na pomoc nebere tvary slovesa be, ale tvary slovesa do. Ve 3. osobě j. č. si navíc pomáhá koncovkou -s.

b) použití

Přítomný prostý čas použijeme pro popis činností, které děláme běžně, pravidelně, obvykle – např. pro popis daily routine (= popis vlastního typického dne). Mluvíme v něm i o koníčcích, zálibách, práci, studiu apod.

Základní otázky s přítomným prostým časem jsou:

• What do you do? – Co děláš (za práci)?
• How do you spell it? – Jak se to píše?
• What do you mean? – Co tím myslíš?
• What do you say? – Co ty na to?
• How often do you brush your teeth / go to the cinema…? – Jak často si čistíš zuby / chodíš do kina…?

Pozor na tři podobné otázky:

• What does she look like? – Jak vypadá?
• What does she like? – Co má ráda?
• What is she like? – Jaká je?

Když studenti dostanou otázku např. What is your sister like? (která může být zkrácená na What’s your sister like?), často nerozumějí. Učitel chce přitom jen jednoduše vědět, jaká je vaše sestra – můžete popsat jak její vzhled (She’s tall and pretty, she has long dark-brown hair…), tak i její vlastnosti (She’s very confident and sometimes a little bossy…). Jak vidíte, slovíčko like v odpovědi nepoužijete! (Více se o těchto třech otázkách dočtete ve studijním textu Basic Questions.)

c) časová určení

S přítomným prostým časem často používáme následující časová určení:

a) frekvenční příslovce – stojí mezi podmětem a slovesem:

• always – vždy, pořád
• usually – obvykle, většinou
• often – často
• sometimes – někdy
• seldom – málokdy
• rarely – vzácně, výjimečně
• hardly ever – skoro nikdy
• never – nikdy

b) příslovečná určení frekvence – stojí na konci věty:

• once a month – jednou za měsíc
• twice a week – dvakrát týdně
• three times a day – třikrát denně
• every weekend – každý víkend
• once in a bluemoon – jednou za uherský rok

d) slovesa have a have got:

České sloveso mít má v angličtině dva základní překlady – have a have got. Tato dvě slovesa se od sebe významově vůbec neliší, neliší se ani jejich přítomné tvary v kladných větách, kde je u obou jediná nepravidelnost ve 3. osobě jednotného čísla:

U slovesa have got se většinou používají stažené tvary, tj. I’ve got, you’ve got, he’s got, she’s got atd. Naopak samotné sloveso have stažené tvary neužívá (není tedy I’ve a dog apod.).

Největší rozdíl mezi oběma slovesy je ale ve způsobu, jakým tvoří otázky a zápory. Sloveso have got je tvoří podobně jako přítomný průběhový čas, tj. přehozením postavení podmětu a tvaru slovesa have. Sloveso have je tvoří zcela pravidelně jako všechna ostatní slovesa v přítomném prostém čase, tj. pomocí do / does a don’t / doesn’t.

Jak je vidět z obou tabulek, nikdy se nesetkáte se záporem I haven’t (musíte říct buď I haven’t got, nebo I don’t have) nebo s otázkou have you? (správně je pouze have you got? nebo do you have?). Dejte na to pozor, až budete někdy mluvit o sobě a říkat, že např. nemáte žádné sourozence – správně tedy musíte říct I haven’t got any brothers or sisters nebo I don’t have any brothers or sisters!

e) slovesa, která netvoří průběhové tvary

V angličtině existují slovesa, která netvoří průběhové tvary, a proto se vždy vyskytují ve tvaru přítomného času prostého. Ať už tedy např. něco chcete právě teď, anebo stále, použijete vždy stále stejný tvar, tedy např. I want. Jedná se o tzv. stavová slovesa, která většinou vyjadřují, co si myslíme, čemu věříme, co máme rádi – tedy náš postoj. Základní stavová slovesa jsou:

like – mít rád

love – milovat

hate – nesnášet, nenávidět

want – chtít

think – ve významu myslet si (ne přemýšlet)

mean – myslet, mínit, chtít něco říct¨

believe – věřit

guess – hádat, odhadovat, myslet si

hope – doufat

know – vědět

understand – rozumět

belong – patřit

forget – zapomenout

remember – pamatovat si, vzpomenout si

need – potřebovat

prefer – dávat přednost, mít radši

look – ve významu vypadat (ne dívat se)

seem – vypadat, zdát se

Ke stavovým slovesům můžeme řadit i v úvodu zmíněná slovesa be a have / have got. Pokud je ale sloveso have použito jako součást slovesné vazby (např. have dinner – večeřet; have a shower – sprchovat se), průběhové tvary zcela normálně tvoří (např. He can’t answer the phone – he’s having a shower.).

Stavová slovesa se užívají v několika zajímavých každodenních frázích, které je potřeba umět nazpaměť:

I don’t understand. – Nerozumím.

I don’t know. – Nevím.

I don’t remember. – Nepamatuju se na to.

I hope so. – Doufám, že jo.

I hope not. – Doufám, že ne.

I think so. – Myslím, že jo. (nikdy I think yes)

I don’t think so. – Myslím, že ne.

I guess so. – Asi jo.

I guess not. – Asi ne.

I don’t mind. = I don’t care. = It doesn’t matter (to me). – Je mi to jedno.

I mean… – Chci tím říct…; Myslím tím…

I see. – Rozumím, chápu; aha (viz studijní text Particles and Interjections)

What do you mean? – Jak to myslíš?

I wonder… – Zajímalo by mě…, Rád bych věděl…

It depends. – To záleží; Jak kdy / jak kde / jak s kým apod.

Pozor na 3 podobné otázky:

• What do you think? – Co (si o tom) myslíš?
• What are you thinking about? – Na co myslíš (O čem přemýšlíš?)
• What do you mean? – Jak to myslíš (Co tím myslíš?)

Průběh netvoří ani slovesa smyslového vnímání; místo toho se většinou používají se slovesem can:

slyším – I can hear                 vidím – I can see                     cítím – I (can) feel

U slovesa see je dokonce významový rozdíl:

• I can see… – vidím…
• I see. – rozumím, chápu

A pouze jeden tvar mají také modální slovesa (can, must, may atd. – viz studijní text Modal verbs).

 Stavová slovesa (trochu obsáhlejší seznam) si můžete procvičit v tomto souboru na Quizletu.

4. Podle čeho vybrat správný tvar?

a) obecný postup při překladu z češtiny

Jak byste měli postupovat, než vyberete správný přítomný tvar? Jestliže překládáte z češtiny, měli byste sledovat tzv. checklist – seznam klíčových bodů, na které nesmíte zapomenout:

1. Určit si typ, případně funkci věty (viz studijní text Functions)
   • tento krok je velmi důležitý – jinak budeme překládat oznamovací větu, jinak zápor, jinak otázku; jinak přeložíme nabídku, jinak žádost apod.
2. Přeložit si jednotlivé výrazy
   • „poházíme“ si vedle sebe jednotlivé dílčí výrazy, z nichž později složíme větu
3. Určit si jejich slovosled
   • slovosled české a anglické věty si nemusí vždy odpovídat; pokud si neodpovídá, seřadíme si jednotlivé části české věty tak, jak za sebou půjdou v anglické větě
   • slovosled se pochopitelně řídí typem věty, který jsme si stanovili v prvním bodě
4. Vybrat slovesný čas
   • uvědomíme si, v jakém čase je česká věta, a podle svých znalostí vybereme odpovídající anglický čas – viz oddíl 4a)

Jak vidíte, volba přítomného tvaru je jen jednou ze čtyř položek v tomto seznamu. Je tedy potřeba nespěchat a věnovat se každé z nich, nejen volbě času.

Představte si, že například chceme (informativně, nejde nám o rým ani rytmus) přeložit tento verš z písně: „Stoupám a všechno vypadá tak malý.“ Uvědomíme si, že se věta skládá vlastně ze dvou samostatných vět:

1. „Stoupám.“
2. „Všechno vypadá tak malý.“

Pro každou z dílčích vět musíme postupovat zvlášť podle checklistu:

1. „Stoupám“:

1. Typ / funkce
   • věta oznamovací kladná, bez zvláštní funkce
2. Výrazy
   • nezapomenu vyjádřit podmět I, který v české větě není vyjádřený; stoupat je rise
3. Slovosled
   • zůstane stejný jako v češtině
4. Slovesný čas
   • stoupám právě teď (popisuju svůj prožitek), proto přítomný průběhový

Tvar přítomného času průběhového pro  a podmět I je pro sloveso rise (stoupat) I’m rising.

2. „Všechno vypadá tak malý“:

1. , bez zvláštní funkce
2. podmět „všechno“ vyjádříme jako everything (viz studijní text Nouns), vypadat přeložíme jako look nebo seem
3. stejný jako v češtině
4. všechno vypadá malý právě teď, takže podle situace by se použil přítomný průběhový čas, ale protože je look i seem jsou stavová slovesa (viz výše), použijeme naopak tvar přítomného času prostého

Tvar přítomného času prostého pro a podmět everything pro sloveso look / seem je Everything looks so small, resp. Everything seems so small.

Celý verš, který jsme chtěli přeložit, tak bude dohromady znít: I’m rising, and everything seems so small.

Další příklady tohoto postupu najdete ve studijním textu Word Order. Zde se už ale zaměříme na konkrétní volbu přítomného tvaru (tedy na bod č. 4 ze seznamu, a to pro přítomné časy).

b) přítomný čas prostý x přítomný čas průběhový

Pokud ve větě nemáte slovesa, která netvoří ingové tvary, budete si muset vybrat, jestli sloveso dáte do tvaru přítomného času prostého nebo průběhového. K tomu musíte vědět, co chcete říct (tj. představit si situaci, o které mluvíte), a především musíte znát pravidla, která platí o tom kterém čase.

Pro připomenutí:

přítomný čas prostý:

• činnosti, které děláme pořád, opakovaně
• pravidelné činnosti, koníčky, záliby
• vždy, když užijeme výrazy typu nikdy, někdy, často, obvykle, vždy, dvakrát denně, třikrát za měsíc apod.

přítomný čas průběhový:

• děje, které probíhají právě teď
• děje, které probíhají na obrázku nebo ve filmu
• vždy, když můžeme použít výraz (právě) teď, zrovna, v tuto chvíli

Představte si, že mluvíte o sobě a chcete vyjádřit následující větu: „Bydlím v České republice a mám rád fotbal, ale nehraju ho, jen se na něj často dívám v televizi.“ Kdybyste postupovali podle checklistu, dostali byste se přes typ a funkci věty, výběr výrazů a slovosled až k volbě času. V této větě mluvíte o svých zálibách, navíc jste v ní použili výraz „často“, jde tedy jasně o přítomný prostý čas, který už jen správně vytvoříme: I live in the Czech Republic and I like football, but I don’t play it – I only often watch it on TV.

Představte si, že byste pak dodali: „Zrovna teď se ale na fotbal nedívám, protože sedím ve škole a představuju se spolužákům.“ Teď už nemluvíte o pravidelných činnostech, ale o tom, co děláte právě teď (ve větě je navíc výraz „zrovna teď“ obsažený) – v tom případě se jedná o přítomný čas průběhový a podle pravidel správně vytvořená věta bude vypadat takto: But I’m not watching football right now because I’m sitting at school and I’m introducing myself to my classmates.

c) pozor na jiné časy!

Poslední úskalí, na které můžeme při překladu českého přítomného tvaru do angličtiny narazit, je to, že českému přítomnému tvaru bude v angličtině odpovídat tvar jiný – např. předpřítomného času nebo budoucnosti.

Při našem představování jsme například dospěli do stavu, kdy chceme říct: „Angličtinu se učím už 5 roků.“ Jakmile přítomný děj (učím se angličtinu) zasahuje do minulosti (tj. když se můžeme zeptat otázkou „Jak dlouho“ něco dělám), jde o tzv. předpřítomný čas, a to u většiny sloves o předpřítomný čas průběhový. Správný překlad věty zní: I’ve been learning English for five years (viz studijní text Past and Perfect Tenses). U stavových sloves (která netvoří průběhové tvary) se v těchto situacích použije předpřítomný čas prostý: Znám ho od loňského roku – I’ve known him since last year.

U věty typu „Večer mám sraz s kamarádkou“ nejde o přítomnost, ale o budoucnost – večer teprve bude. Protože jsme se už domluvili, jde o tzv. budoucnost plánovanou, pro kterou se používají tvary přítomného průběhového času: I’m meeting a friend tonight (viz studijní text The Future).

Závěr

V tomto studijním textu jsme si představili všechny možnosti, jak v angličtině vyjádřit český přítomný čas. Na rozdíl od češtiny má angličtina přítomné časy dva, proto je potřeba si zapamatovat, kdy se ten který čas používá, a v dané situaci ho pak správně vytvořit. Kromě toho je dobré naučit se uvedené základní fráze s přítomnými časy nazpaměť, stejně jako otázky ze studijního textu Basic Questions. Tím budete mít postup při volbě správných tvarů, a tedy i celé vyjadřování v angličtině výrazně jednodušší!