Popis člověka je jednou ze základních ústních dovedností. Měli byste umět popsat vzhled člověka (appearance), jeho vlastnosti (qualities), oblečení (clothes) a chování (behaviour). K tomu využijete zejména přídavná jména a podstatná jména.
Jaká otázka vás povede k tomu, že začnete člověka popisovat? Tady je třeba dát dobrý pozor, protože existuje několik podobných otázek, z nichž každá znamená trochu něco jiného.
Nejčastější chybou u těchto otázek je, že odpovídáte na něco jiného, než na co se ptá otázka. U maturity např. často slýcháme na otázku What’s your mother like? odpověď She likes cooking, což je samozřejmě špatně, protože chceme slyšet její popis, ne její záliby. Ještě jednou – dejte si na to pozor!
Při popisu vzhledu nejdřív využijete sloveso be a základní přídavná jména (vysoký, malý, hubený, tlustý atd.). Ta nejčastější najdete zde v tabulce:
Tabulka obsahuje některá přídavná jména, která není vhodné při popisu člověka použít, protože znějí urážlivě. Běžně se tedy nahrazují společensky přijatelnějšími synonymy:

Standardně budeme při popisu postupovat podle těchto otázek (v příkladech uvádíme další možnosti, jak na tyto otázky odpovědět, včetně užitečných výrazů pro průměrnou výšku/váhu či střední věk):
Jak vidíte, přídavná jména můžete zesilovat pomocí příslovcí very (velmi), really (opravdu), quite (docela, celkem), a bit/a little (trochu) či oslabovat pomocí záporu (not very). Při uvádění konkrétních údajů je dobré používat výraz about – asi. Chceme-li přiblížit svůj dojem, jak na nás člověk působí, můžeme také použít sloveso look (vypadat) ve tvaru looks, za kterým bude následovat přídavné jméno:
Dále při popisu člověka pokračujeme k tomu, jaké má vlasy a oči. Sloveso have a sloveso have got jsou dvě různá slovesa, ale znamenají obě naprosto to samé – „mít“. Vy si tedy můžete vybrat, které z nich budete používat. Bližší informace o jejich gramatice (tvary v dalších osobách, tvoření záporu a otázky) naleznete v souboru Present Tenses.
Při popisu člověka je budete používat v těchto tvarech: He has… / He’s got… (= He has got…)
Pro oči i vlasy budeme používat přídavná jména označující barvy. U vlasů se hodí i výrazy blond(e), případně fair, označující světlé vlasy.
She has dark brown hair and black eyes. – Má tmavě hnědé vlasy a černé oči.
Jak je vidět z příkladů, často se hodí použít doplňující výrazy pro typ dané barvy:
Dále nás bude zajímat délka a typ vlasů:
U mužů jsou typické ještě tři další výrazy:
Všimněte si, že u vlasů ani u očí se nepoužívá člen. U vlasů proto, že jsou nepočitatelné (Her hair is nice), u očí proto, že jsou v množném čísle (His eyes are beautiful). Naopak vousy (= plnovous) a knír už musejí mít neurčitý člen, protože jde o počitatelná podstatná jména v jednotném čísle, zmiňovaná poprvé. Pokud v používání členů tápete, prostudujte si studijní text Nouns.
V čem se dá u popisu oblečení chybovat?
Při popisu vlastností opět nejčastěji využijete sloveso be a základní přídavná jména. Ta nejčastější najdete zde v tabulce. Přídavných jmen označujících vlastnosti je ale samozřejmě mnohem víc, takže byste si měli vyhledat ještě ta, která vystihují vás nebo vaše blízké, abyste je mohli vhodně popsat.

Mnohem více přídavných jmen nejen k popisu vlastností a stavů člověka naleznete ve studijním textu Adjectives.
Typické chování může být často projevem nějaké zmíněné vlastnosti popisovaného člověka. Následující věta tedy může ilustrovat vlastnosti popsané v předchozím oddíle:
Typické chování logicky popisujeme pomocí tvarů přítomného času prostého. I zde tedy pozor na správné tvary (koncovka –s, zápory pomocí doesn’t + infinitiv)!
Další slovní zásobu a cvičení k popisu člověka naleznete zde. (Stránka s trochu jinak pojatým návodem, jak popsat člověka; obsahuje i některé výrazy pro části těla)
Pingback: Describing pictures – Popis obrázku | Jan Kalandra